DofE expedice - měření jezer v Trojmezí

Dnes jsem přesvědčen, že - s výjimkou zcela mimořádného nadání - žádná DofE expedice nemá být realizována dříve, než skupina absolvuje alespoň tři řádná setkání s vyučujícími či hodnotiteli. V této fázi se totiž skupina teprve začíná formovat, čerpajíc inspiraci z různých zdrojů. Jak by se dalo očekávat, až po získání základního světonázoru a tím i stálosti vlastního pojetí jednotlivých otázek, může skupina efektivně čelit praktickým problémům a rozdělení kompetencí. Teprve tehdy je jádro natolik zocelené, že ani ten nejzáludnější problém nezpůsobí rozpad kolektivu, jak se v našem případě v praxi ukázalo.

Naše expedice probíhala ve dnech 6. 9. – 9. 9. 2024 a její cíl byl vskutku ambiciózní: změřit osmnáct (!) vodních ploch na pomezí České republiky, Polska a Německa. Tento plán, který se zprvu zdál odvážným, se ukázal být důkladně propracovaným díky Zuzaně, neúnavné organizátorce, jejíž systematický přístup k plánování se dal přirovnat k hodinářské přesnosti Vostok cal.2809 [1.], přičemž její schopnost orientace a analýzy prostředí byla zajisté lepší, nežli ta, se kterou se proslavil maršál de Grouchy [2.]. Zuzana byla skutečnou duší naší expedice, zatímco Zlata, jako její adjutantka, se postarala o zdravotnickou péči a její vytrvalé připomínky ohledně přítomnosti pokrývky hlavy nejmenovaného člena expedice připomínaly neustálou bdělost a připravenost na nečekané situace - konstantní pozornost, která v našem případě hrála roli při prevenci úžehu. Její nezdolná vytrvalost se v tomto ohledu vyrovnala oddanosti příslušníků 93. pluku britské armády během bitvy u Balaklavy [3.].

Zvláštní zmínku zaslouží David, jehož výdrž a pracovitost překonaly veškerá očekávání. Jeho batoh, nesoucí nepředstavitelnou váhu, způsoboval taková muka, že by si na ně postěžovali i hříšníci v Dantově Pekle [4.] . Přesto s klidem pokračoval, inspirován myšlenkou že, cituji: "vytrvalost je rozhodující faktor úspěchu". 

Marek, jakkoli nenápadný, byl nepostradatelnou součástí skupiny, a i když se to na první pohled nemuselo zdát, jeho účast nebyla bezvýznamná. Například Markovy odborné znalosti v kulinářském umění vždy pomohly připravit nejvhodnější jídla i nápoje. Skvělá moka konvička, jež nesl, zaujala i známého kritika umění Iva Holého. 

Naše výprava započala v pátek 6. září na nádraží v Hrádku nad Nisou. Po přestupu v Liberci jsme bez sebemenších komplikací dorazili na místo a kolem desáté hodiny započali měření u jezera Kristýna, jehož název v nás vzbudil pathos. David zde narazil na oddíl německé mládeže, se kterými zapředl krátkou konverzaci na téma fitness, zatímco my ostatní jsme se pečlivě věnovali technice prvního měření. 

Po překročení hranic do Německa proběhla první z mnoha kontrol, pokračovali jsme tedy. Kilometry ubíhaly lehce, snadno jako let Concordu [5.], a večer jsme dorazili k Olbersdorfer See, kde jsme se utábořili v místním campu, jenž vynikal svou úrovní služeb; veškeré vybavení bylo moderní, čisté a pochopitelně i ekologické. Zde byla, v uvolněné atmosféře, provedena druhá kontrola. 

Druhý den jsme provedli obkličovací manévr z jihu směrem na Mittelherwigsdorf přes Pethauerteichu, kde jsme pokračovali směrem na sever. Následně se kosa stočila poměrně ostře na východ směrem k Radgendorfu, kde proběhla třetí kontrola. Tento den byl sice méně plodný co do měření, zato byl bohatý na nenucenou konverzaci, která oživovala naše putování pod nemilosrdným sluncem. Postoupivše tímto směrem, dorazili jsme k Lužické Nise a poté jsme překročili most do Sieniawky, kde jsme se utábořili na mýtině v lesíku, nedaleko hraničního přechodu, tam také proběhla čtvrtá kontrola, která zahrnovala i utáboření se a přípravu stravy.

Třetí den nás přivítalo mrazivé ráno, a i přestože nám zima pronikala až do morku kostí, pokračovali jsme vytrvale malebnou polskou krajinou, nesoucí stopy průmyslového vývoje v podobě mohutného těžebního stroje. Naše měření u Lužické Nisy pokračovalo, avšak labutě, jež tam trávily čas, náš výzkum zřejmě neocenily. Poté jsme pokračovali směrem k Turowu a posléze na východ kolem dnes již známe vesničky Zatonie, tam proběhla další kontrola. Později jsme nalezli úkryt v remízku poblíž Bogatynské fary, která nám poskytla kýžené zásoby vody a klidný prostor k odpočinku, proběhla též nezbytná kontrola.  

Čtvrtý den nám nad hlavami zuřila bouře a počasí se stalo naším hlavním nepřítelem. Dešťové kapky bičovaly naše tváře, teplota klesla pod patnáct stupňů a zdálo se, že příroda sama chce zhatit naši výpravu. Přišla rasputica. Nicméně, nepoddávajíce se nepřízni počasí, dokončili jsme měření u retenční nádrže v Bogatynii, poblíž posléze proběhla řádná kontrola vedoucími. Odtud jsme se vydali do Kunratic, poslední zastávky před návratem do Frýdlantu. Po cestě jsme sice špatně odbočili, ale dostatečná časová rezerva nám pomohla zpoždění dohnat. Posléze jsme triumfálně dokráčeli do Frýdlantu kde byla naše cesta zakončena závěrečným zhodnocením. 

Závěrečné hodnocení expedice proběhlo bez větších obtíží, přičemž každý člen skupiny přispěl k úspěšnému završení naší mise, stejně tak jako naše cvičná expedice z jara tohoto roku. Naše expedice, navzdory všem nesnázím, potvrdila teorii o nutnosti adaptace na proměnlivé podmínky - a my se stali lepšími lidmi a cestovateli. Společně strávené čtyři dny byly naplněny zejména sbližováním se a společně s neobvyklými situacemi se tak shodneme, že to byly čtyři mimořádné dny.

Zvláštní poděkování patří hodnotitelům Dofe a již zmíněnému Ivo Holému, jakožto odborníkovi na přežití, biologovi a v neposlední řadě též znalci polských reálií. 

Věnováno Kristin, jež se za politováníhodných okolností nemohla expedice zúčastnit.

VÝSLEDKY MĚŘENÍ

Cílem naší expedice bylo změřit několik hodnot okolních  vodních nádrží v Česku, Polsku a Německu, za účelem  porovnání kvality vody v různých zemích. Bohužel naše grafy nevykazují nijakou hlubší myšlenku, např. v Polsku byla voda podobná jako v Německu. To bylo zcela nečekané, zejména proto, že měřená část Polska je v okolí obrovské uuhelné elektrárny a dolu Turów. I přesto tam voda nabývala stejných hodnot jako v v očivindě čistším Německu. Měřili jsme celkem 5 hodot. Jednou z nich byly volné kyslíky ve vodě. Postup, jakým jsme je ale museli měřit přinesl neuspokojivé výsledky, neboť sledování zabarvení bylo u tmavších vod nemožné. Výsledky proto ani uvádět nebudeme.

1. Stabil

Stabil je látka, která udržuje stabilní hladinu chloru ve vodě. To je důležité, pokud máte doma bazén, u rybníků a jiných vodních ploch je to vícemeně stále stejné. Respektive nula.Až na tři rybníky byla hodnota vždy nulová, a dokonce naše měřidla ukazovala hodnoty minusové. To se ale změnilo u rybníku Kristýna (ČR), Tam jsme naměřili hodnotu 15, u německého Hartauer Teich až 30! 

[1.] Vostok cal. 2809 Sovětský mechanický strojek, vyráběný od roku 1957 v Čistopolu, inspirovaný strojkem Zenith 135 švýcarské výroby. Proslul svou mimořádnou přesností. Tento kalibr byl považován za jeden z nejspolehlivějších své doby, a to jak pro běžné nošení, tak v náročnějších podmínkách, kde přesnost času hrála zásadní roli. 

[2.] Emmanuel de Grouchy Maršál Francie, jehož neschopnost adekvátně vyhodnotit přírodní podmínky na bojišti a přizpůsobit se terénním změnám výrazně přispěla k neúspěchu Napoleonovy armády v bitvě u Waterloo dne 18.6.1815. Grouchyho neschopnost orientace a čtení signálů na bojišti vedla k fatální prodlevě v nasazení klíčových jednotek při jeho úkolu zabránit spojení pruských a anglických jednotek. 

[3.] 93. pěší pluk britské armády Tento skotský pluk, přezdívaný v anglosaském světě též jako "thin red line", se 25. října 1854 postavil proti ruské lehké jízdě během Bitvy o Balaklavu. Přestože byli značně přečísleni, jejich odhodlání a schopnost udržet pozici pod palbou bylo nevídané. Čelili asi 2500 ruským jezdcům s pouhými dvěma řadami pěchoty o síle přibližně 500 mužů, zčásti zraněných. Přesto neustoupili a odolali útoku, což z nich udělalo legendu britského vojenství a posléze i válečné propagandy.

[4.] Dantovo peklo V knize "Božské komedie" Danteho Alighieriho je peklo rozděleno do devíti kruhů, každý představující různé formy hříchu a trestu. V sedmém kruhu jsou duše zatíženy ohromným kamenem, který je nutí padat zpět do propasti. Toto vylíčení ilustruje nesnesitelné břemeno hříchu a nekonečné utrpení, jež duše musí snášet v očistném procesu

[5.] Letadlo Concorde Nadzvukové dopravní letadlo, v provozu mezi lety 1976 a 2003, dosahovalo rychlosti přesahující Mach 2, což odpovídá přibližně 2 180 km/h. Concorde redefinoval komerční leteckou dopravu svou rychlostí a elegancí, kdy například let z Paříže do New Yorku trval pouhé tři hodiny.