Expedice Sázava - Kácov

V neděli 1. října jsme v šest ráno jsme stáli na Hlavním nádraží. Toto byl jediný termín, na kterém jsme se všichni shodli. Další termín, kdy nikdo neměl žádné závody, byl až 10. prosince. A na předvánoční expedici na běžkách se ostatní moc netvářili.

Cesta vlakem proběhla hladce. V Říčanech přistoupila Bára a náš tým byl kompletní. Vystoupili jsme v Sázavě, kde byl oficiální začátek naší cesty. Po prokličkování sázavským sídlištěm jsme došli k rybníku Buřič. Kde proběhlo naše odborné měření. Role jsme měli rozdělené, takže každý věděl, co má dělat a pustili jsme se do práce. Bára zkoumala výskyt sinic, Maty pomocí kapiček a lakmusových papírků měřil alkalitu a pH vody, Martin měřil teplotu vody a břehu, já měřila průhlednost vody pomocí Secchiho talíře. A Honza vše zapisoval. Hodnoty vody z rybníka jsme porovnali s jeho přefiltrovanou vodou. Měření proběhlo rychleji, než jsme předpokládali. Alespoň jsme mohli déle svačit. Další checkpoint byl u helipedu. Měli jsme zde také meeting s vedoucími. Okomentovaly náš výstup měření Sázavy jako velmi profesionální. To bylo naše poslední měření dne. Po obědě jsme šli dál do Mrchojed, kde jsme si udělali pauzičku na fotku, poté jsme prošli skrz Talmberk.

Následovala svačina v Ratajích nad Sázavou s pěkným výhledem na náměstí a se zámkem za zády. Okolo šesté jsme dorazili na místo našeho dnešního nocování. Z filtrované vody z nedalekého potoka jsme uvařili večeři. Ke které se k nám připojili i naši vedoucí. Odmítli však náš Babicův guláš z konzervy.

Další den jsme odcházeli až v 10 hodin, takže jsme si mohli v klidu přispat. Čekalo nás pouze 7,4 km a 3 měření. První bylo v Českém Šternberku. Hned pod hradem. Po zapsání hodnot jsme se naobědvali a vykoupali v řece. Přišlo nám, že voda byla mnohem studenější, než ukazoval teploměr. Když jsme uschli, vyrazili jsme dál. Po cestě jsme se podívali do hladomorny, která byla kousek za hradem. Jinak jsme pokračovali stále po červené. Měli jsme hodně času. Když jsme došli na místo dalšího měření, čekala nás jen bahnitá plocha. Brtnický rybník byl vypuštěný. Tak jsme změřili, co se dalo. A šli se klouzat.

Setkali jsme se s vedoucími. Ti s námi pak pokračovali k tábořišti, aby zkontrolovali naše v dovednosti ve stavění stanů a vaření. A zhodnotili dnešní den. Večer po vynikající večeři jsme hráli karty a povídali si.

V úterý už nebylo, tak příjemné vstávání.

V sedm hodin jsme už měli odchod. Byla hrozná zima. Asi 7 stupňů. Jediné, co nás vytáhlo z teplých spacáků, byla myšlenka na teplou ovesnou kaši k snídani. Potom proběhlo další měření Blanice.Svačili jsme v Sobětíně, kde jsme také měli měření Sázavy. Talíř na měření průhlednosti vody jsme spouštěli z dřevěného mostu.

Získali jsme docela časový náskok. Ten jsme ale ztratili, když jsme někde před Kácovem špatně odbočili. Naštěstí meeting s vedoucími jsme stihli. I když jsme museli nasadit lehce vyšší tempo, než by se nám líbilo. Pod kácovským zámkem jsme provedli poslední měření a celou expedici zakončili v pivovaru.

Expedici jsme si moc užili, ale také jsme byli rádi, že už jedeme domů. Nějaké rady nebo ponaučení pro příště… Naplánovat si více kilometrů vyšším tempem, jelikož jsme velmi často dorazili na místo dřív, než bylo v plánu. A vzít si s sebou více chleba (pro Martina). A možná nepít vodu ze Sázavy.

edited by: T14