Expedice ve stopách K. H. Máchy
Zde představujeme report z naší zlaté DofE výpravy po trase Kokořínskem, na kterou jsme se vydali v červnu roku 2021 a již si prošel i Karel Hynek Mácha.
Je určena pro všechny nadšené amatérské i zkušené turisty, kteří by se chtěli inspirovat a projít si tento nádherný kraj. Hry napomohou při výpravách s dětmi, ale i dospělí si mohou své putování spestřit a zahrát si alespoň něco z našeho pestrého výběru. Pravidla naleznete níže a seznámíme vás i se zajímavostmi daných míst i Hynkem samotným.
DEN PRVNÍ
Trasa:
Neratovice
Mělník
Lhotka (13:40)
Mlýn Kroužek (17:00)
Jídlo:
oběd- toasty
svačina- sušenky + jablko
večeře- chléb, sekaná/sojové párky
Tipy na hry:
slovní fotbal
lišky a ocásky
Jiné:
návštěva skalních bytů
koupání Harasov
Deník:
Celá naše výprava započala na Mělníce, jehož hlavní nástrahou jsou spletité a chaotické dopravní sítě plné nebezpečných náklaďáků a bezohledných řidičů.
Přec jsme se vymotaly a vesele pokračovaly v pouti. Úsměv však opadl po zjištění, že se místo Lhotky nacházíme v Mělnické Vrutici. Tak jsme se politovaly, prohlédly tamější kapličku a rychlým krokem vyrazily k 1.kontrolnímu bodu, za doprovodu hromů. Při obědové pauze se přehnala bouřka, po jejímž konci(vypršení) naše slavná expedice nabrala směr k mlýnu Kroužek.
Zastavily jsme k odpočinku u pískovcových skal a po 2.kontrole se schladily v rybníku Harasov. Večeře, ustlání si na trampolíně, mazlení koček a za chvíli dobrou noc.
DEN DRUHÝ
Trasa:
Kroužek
Kokořín (12:30)
Uhelný vrch
Drnclík (16:30)
Jídlo:
snídaně-chleba+hummus/taveňák
oběd-dojídání sekané/instantní polévky
svačina-tyčinky, čokolády
večeře-čočka, burrito v tortille
Tipy na hry:
brtník
ninjové
UNO
Jiné:
Stavění domečků pro skřítky
Návštěva Kokořína
Deník:
Po opuštění mlýna, po řádném (velmi emotivním) loučení s kočičáky jsme se potácely z kopce do kopce až pod Kokořín, kde se udála velká kulinářská magie. A taky kontrola patronů.
Krátce nato započaly 1.potíže, zlobivý kotník a odřená pata. Pomohl zásah lékárníka a zastávka na čokoládu(taky přezutí do crocsů ve sportovním módu☺)
Zádrhel se ovšem tyčil přímo před námi! Uhelný vrch. Ano. To bylo hekání, povzdechů a občas i klení.
Vyškrabaly jsme se do přístřešku pod Drnclíkem a po 2.kontrole nadešel čas na další gastro-mystérium. Burrita s taveňákem, čočkou a stále onou sekanou. MŇAM.
Jestli se ptáte na drama, tak nedaleko od našeho nocování zastavila parta přiopilých podivínů a nám se v hlavě rodily ty nejhororovější scénáře. Ale jakmile prošli okolo se psem, pozdravili a odešli, strach opadl. Před spaním jsme hrály UNO, zpívaly za doprovodu ukulele a vedly interesantní diskuze.
Program do rána = buzení se zimou
DEN TŘETÍ
Trasa:
Drnclík
Houska
Kruh
Žďár, kaple Panny Marie (12:15)
Bezděz (16:00)
Jídlo:
snídaně- záviny kafe/čaj
oběd- těstoviny+passata, tuňák
svačina- tortilly, tyčinky
večeře- chilli sin carne rýžové nudle (+dojídání)
Tipy na hry:
bomba
hádej kdo
prší
Jiné:
návštěva hradu Houska
šplh na Bezděz
Deník:
Po ránu jsme doufaly, že se počasí vyjasní. Marně. Ale snídaně, včetně kávy z air pressu byla úžasná! Pak jsme dolů z Drnclíku dodrncaly až pod Housku, kde nás varoval hospodský banner, že se po Kokořínsku pohybuje Ovčáček :o Ajta krajta!
Ve Žďáru proběhla kontrola a vaření oběda-těstoviny s tuňákem- po kterém jsme se ještě dojedly sladkým☺ Následovalo šlapání z vrchu prokládané obdivováním přírody, polemizací nad smyslem života a čtení K.H. Máchy. Pod Bezděze jsme dorazily časně a a tak došlo na hledání místa k noclehu. Už jsme se obávaly, že budeme muset přežít v altánu u rybníka, kde nevídaně moc foukalo.
Naštěstí holky našly letní divadlo, kde jsme se zabydlely a bariéra proti větru se dokonce tyčila ze 4 stran. Mezitím, co 50% výpravy šplhalo na hrad, druhá půlka vedla hovor s patrony o našem budoucím počíná při plnění DofE. Po chilli a jiných pochutinách k večeři (a umělecké hodince) jsme se západem Slunce usnuly.
DEN ČTVRTÝ
Trasa:
Bezděz
Doksy (12:00)
Jídlo:
snídaně- müsli
svačina- přesnídávky
oběd- kuskus+zelenina, tuňák, sýr
svačina- rozinky
Tipy na hry:
vietnamec
cukrkáva
dobývání kóty
stavění hradu z písku
Jiné:
koupání v Mácháči
Deník:
Probudit se se sluníčkem pod Bezdězem bylo krásný, po včerejší zimě nezbylo ani památek a tak jsme se hned šly projít. Poslední snídaně, hraní, zpívání, sklízení spaní v divadle a už jen pár posledních kilometrů před námi. Cestou jsme potkaly káčátka a v lese uskutečnily super hry a doplnily živiny.
Zádrhel nastal jen při shánění vody, ale povedlo se! Pod sochou Máchy jsme si tak ukuchtily kuskus(pohledy kolemjdoucích vypadaly zajímavě☺) a nechaly se zkontrolovat.
Pomohly jsme romskému pánovi, co si zapomenul tašku s nákupem a poté, s dobrou karmou, strávily poslední chvíle u Máchova jezera, českého moře. Cesta vlakem utekla rychle. Shodly jsme se ale, že bychom si výpravu rádi prodloužily a na nové zážitky budeme nadosmrti s radostí vzpomínat.
REFERÁTY NA PAMÁTKY:
Pověsti a povídačky o hradu Houska
• Čertova puklina:
Jednoho dne skála nad pevností pukla a z pukliny začali vystupovat všelijaké běsy, přízraky, démoni a duchové a celým krajem se linul zápach síry. Lidé měli strach vycházet ven. Pověst říká, že to byla bezedná studna, kterou čerti procházeli sem a tam. Lidé, chtíc se zbavit těch zloduchů, začali jámu zasypávat kamením. Jenže všechna snaha byla marná. Do otvoru nasypali takové množství kamení, jaké by stačilo na postavení celého hradu, ale puklina tam stále byla. Rozhodli se ji tedy zakrýt kamennými deskami a na těchto deskách ještě "pro jistotu" postavili kapličku.
• Postava bez tváře:
Místní lidé tvrdí, že se v okolí Housky často pohybuje postava v dlouhé, černé, mnišské kápi. Tato postava údajně nemá obličej, a přesto pozoruje všechny, kteří by si rozhodli navštívit hrad v noci a nebo tu dokonce přenocovali.
• Dnešní Houska:
Pro některé lidi jde o zcela běžnou záležitost, ale je hodně takových, kteří udávají nevysvětlitelné věci i dnes. Dokonce i sám kastelán potvrzuje, že nevolnost a mdloby návštěvníků nejsou žádnou výjimkou a do některých částí hradu prý odmítají vstoupit psi. Stejně tak je nemožné pořídit si tam hezkou fotografii nebo video. Nějaká magie zřejmě opravdu na hradě působí a možná nikdy nebude vysvětlena.
Máchovo jezero:
Dříve známý pod názvem Velký rybník. Oblíbil se ho K.H.Mácha a tak byl přejmenován. Je 6. největším v čr a byl založen 1366 na příkaz Karla IV. - podle legendy byl Karel IV. na lovu, nis se mu nedařilo ulovit, ale pak uviděl obrovského jelena, který mu taky utekl. V tom uslyšel zpěv a vydal se za ním, dorazil na louku a chtěl se umýt, tak dal příkaz založit rybník. Ostrůvek uprostřed se jmenuje Myšlín podle Dalibora z Myšlína. Dnes slouží k turistice a rekreaci. V zimě zamrzá.
Kokořín:
Byl postaven po roce 1320, nejspíš pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé. 1426 poničen husity a od roku 1544 uváděn jako pustý. Ferdinand II. ho nechal zařadit mezi takzvané prokleté hrady (nesměl se udržovat, protože by svou výhodnou pozicí mohl ohrozit panovníka). 1894 zakoupen podnikatelem Václavem Špačkem a jeho syn Jan ho nechal novogoticky zrekonstruovat. Do dnešní podoby byl upraven 1911 a 1916.
Hrad se objevil v německých filmech Hříšnice a Odkaz hříšnice a v české pohádce Korunní princ.
Bezděz:
První nepochybná historická zmínka o Bezdězu pochází z roku 1264. Král Přemysl Otakar II. vydal tehdy listinu, jíž zakládá v bezdězských lesích město, neuvádí však které. Hrad byl postaven jako pevnost a jako reprezentační místo krále, bez jakýchkoliv hospodářských budov. I když se během stavby původní koncepce poněkud měnila a upravovala, byl Bezděz postaven v průběhu nemnoha let koncem třetí a počátkem čtvrté čtvrtiny 13. století a představuje tudíž jednotný výtvor vyspělé rané gotiky, jak k nám byla přinesena cisterciáckou stavební hutí z Burgundska přes severní Německo. Stavitelé hradu vytvořili na vrcholu hory pevnost prakticky nedobytnou a přitom umělecky vysoce působivou, hodnou krále ""železného a zlatého".
Mělník:
je město a obec s rozšířenou působností ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy. Leží na pravém břehu Labe naproti ústí Vltavy, historické centrum se rozkládá na vyvýšenině obtékané potokem Pšovkou. Město má přibližně 20 tisíc obyvatel
Hrad přestavěný na zámek, tradiční věnné sídlo královen. Pův. hradiště Pšovanů, později vybudován kamenný románský hrad (10. stol.), několikrát goticky přestavován. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, v 17. st. barokně upraven. Dnešní podoba z konce 19. st.
SBORNÍK HER:
Lišky a ocásky:
Každý z hráčů si za kalhoty zastrčí šátek/tričko jako ocásek.Úkole hráčů je sebrat ocásky ostatním, aniž by přišly o ten svůj. Je zakázáno sedět, ležet nebo se opírat o stromy či budovy. Hráč, který ztratil ocásek, vypadává ze hry. Vítězem se stává ten, který získal nejvíce ocásků, aniž by přišel o ten svůj.
Brtník:
Hraje se v lese, nejlépe během nějakého pochodu. Na povel vedoucího si musí každý hráč najít svůj strom. Na další pokyn se všichni musí svého stromu chytit a to tak, aby se drželi pouze kmene a nedotýkali se žádné větve ani země. Kdo vydrží v této poloze nejdéle, vyhrává.
Ninjové:
Hráči se postaví do kruhu těsně vedle sebe, je dobré si pamatovat, vedle koho stojíte (po kom hrajete). Někdo vykřikne a na to všichni uskočí do bojové pozice. Ten, kdo křičel začíná hru. Musí jedním pohybem seknout rukou do ruky (od lokte po zápěstí) někoho dalšího, nemusí stát vedle něj. Hráč může klidně skočit. Ten, na koho se útočí může uhnout, ale pouze jedním pohybem a v pozici musí zůstat. Poté hraje další. Když máte useknutou jednu ruku, dáte ji za záda. Když nemáte ani jednu , vypadáváte. Kdo zůstane jako poslední stává se ninjou.
!pozor! postavení v kole se může různě promíchat, pořadí hry se ale nemění!
Vietnamec:
Během cesty vedoucí zakřičí: "Vietnamec!", děti nechají batohy na cestě a utíkají se schovat do lesa. Vedoucí zavře oči a počítá do deseti (dvaceti, apod.) Po uplynutí času otevře oči a hledá děti, přitom se nesmí ze svého místa vzdálit více než o jeden krok. Když už žádné děti nevidí, vykřikne: "Stop!" a děti vyběhnou z úkrytů a snaží se vedoucího dotknout jako první. Cílem tedy je se skrýt, co nejlépe a co nejblíže.
Bomba:
Určí se 'vyvolávač' (většinou vedoucí), který občas zavolá jedno z domluvených hesel:
Bomba! - hráči si co nejrychleji lehnou na zem, aby se zachránili před explozí bomby.
Povodeň! - hráči musí co nejrychleji vyhledat nějaké vyvýšené místo, aby je povodeň neodnesla.
Štronzo! - nikdo se nesmí hýbat.
Brouci! - všichni si lehnou na záda a začnou komíhat rukama a nohama jako brouci.
Vlak! - hráči se musí seřadit do vláčku za nejbližšího nic netušícího kolemjdoucího.
Dobývání kóty:
Jeden hráč vyleze na konec herního pole a 5krát v intervalech píská. ostatní se snaží do limitu co nejdále doběhnout a pak se schovat, aby je onen s píšťalkou neviděl a ,,nezapikal". zapikaní hráči musí příšťi kolo běžet od začátku. Maskování je povoleno.
POSTAVA KARLA HYNKA MÁCHY
Karel Hynek Mácha byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Proslavil se dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj, jedna z nejvydávanějších českých knih.
Narodil se 16.11.1810 a zemřel v 25ti letech.
Už ve své době byl považován za podivína. Čas trávil rád sám, jednou dokonce došel pěšky do Itálie! Život si ovšem ozvláštňovat nezvyklými erotickými hrátkami, o kterých se lze dočíst v jeho -již rozšifrovaném- deníku.
Vyplývá nám tedy, že v jeho dílech převažovala lyričnost, motivy lásky, nenaplněných tužeb, přírody a mystična
Přátelil se s mnoha obrozenci své doby a svou tvorbou ovlivnil mnoho pozdějších umělců.
Fotografie z výpravy:
Barbora, Anna, Kristýna a Dominika