O tlustém hrochovi

Melania Slusjarčuková (12 let)  - překlad Sofie Ciampella

Bylo nebylo žil jednou jeden malý hroch. Jmenoval se Tomas. Chtěl být hubený, ale nešlo to, protože moc jedl. Jedl desetkrát denně. Byl hrozně pomalý a líný se hýbat.

Jednoho dne mu mamka přečetla povídku o jednorožci. Ten jednorožec byl hubený a nádherný protože chodil každý den do fitka. Byl šťastný a mohl celý den běhat.

Příští den se hroch rozhodl, že půjde také do fitka. Když vešel, viděl pár zajímavých strojů, které předtím nikdy neviděl.

"Aha, robot s rukama a hodně velkou nohou!" Byl to běhací pás.

"Aha, robot s křídly!" Byl to stroj na cvičení rukou a zad.

Bál se těchto "neobyčejných" strojů. V jeho očích vypadaly jako roboti co ho chtěli zabít.

"Zachraňte mě někdo!"

Příští den tam šel znovu, tentokrát ale s jeho tátou. Ten mu ukázal, co ti "roboti" dělají a Tomas byl brzy schopný tam chodit sám.

První měsíc tam chodil jednou týdně na půl hodiny. Nelíbilo se mu to, ale bylo jeho snem vypadat jako ten jednorožec z povídky a hlavně se chtěl cítit svěže a plný energie.

Druhý měsíc to změnil a začal chodit dvakrát týdně na hodinu.

Začalo se mu to líbit. Cítil se mnohem lépe.

Po pár týdnech se dostal do kondice a cítil se úžasně. Všichni jeho hroší kamarádi ho milovali a on se nemohl přestat usmívat. Cítil se jako hvězda.