Volby očima středoškolského studenta

18.09.2017

Předem vás chci upozornit, že Vám nechci vnucovat své názory a je pouze na Vás, zda-li mou esej přijmete s vděkem nebo s křikem.

Budou volby, parlamentní i prezidentské. Čekal bych tlak od politických hnutí, uskupení či stran a vlastně i prezidentských kandidátu. Tlak nepřichází a já smutním. Koho budu volit, říkám si tak v duchu. Koblihy nedostávám, billboardy mi zrušili, v parlamentu už se nehádají a peníze na rozdávání nemám též, stejně jako hlavní činitelé našeho středu vesmíru, České republiky. Nuže, kam tedy na ty politické sliby chodit? A kde mám hledat pokud možno objektivní informace? To bych taky rád, takže v tom Vám bohužel neporadím. Můžu Vám ale říct, co nebo koho sleduju já a co mě ovlivňuje. Tady je pár tipů, co a jak. 

1) ČTK - Tam je všechno a vlastně nic, ale je to rychlý, v telefonu to muže mít každý a jednoduše dostat se do složky politika trvá tak tři a půl vteřiny. Pak už jen najít něco zajímavého, no. To už taky není problém. 

 2) Kategorie sama pro sebe - Dominik Feri. Teplický radní, nedávno ještě náctiletý. Vtipálek, realista a uvědomělý mladý politik, který sice není úplně nestranný, ale za to je objektivní. 

3) Jiné osobnosti Facebooku a sociálních sítí - Mezi mé oblíbence patří například reportér Filip Horký, fotograf Eugen Kukla, intelektuál Martin Jaroš a jestli se chcete fakt pobavit, tak není lepší persona než Jiří X. Doležal, sběratel trilobitů a kontroverzní redaktor. 

 No a pokud Vám to stále nepomohlo, tak si jednoduše zkuste občas koupit noviny. Jo noviny, papírový, tištěný, každý ráno jiný. Tam je taky spousta informací. 

 Ale to, co po Vás chci a co vám vlastně chci vzkázat je prosté. Hlavně jděte k volbám, můžou být totiž vaše první, jako ty mé, nebo taky poslední. Tady máte malou ukázku od Timothyho Snydera, jednoho z nejuznávanějších lidí současnosti. Zkuste si z toho něco vzít. 

"Hrdina jedné knížky Davida Lodge říká: každý se jednou miluje naposledy, ale neví přitom, že je to naposledy. S hlasováním je to stejné. Část Němců, kteří v roce 1932 hlasovali pro NSDAP, určitě chápala, že se asi na delší dobu jedná o poslední reálně svobodné volby, ale většina si to neuvědomovala. Někteří Češi a Slováci, kteří v roce 1946 hlasovali pro KSČ, asi věděli, že hlasují pro konec demokracie, ale většina si myslela, že ještě budou mít šanci na opravu. Rusové, kteří se účastnili voleb v roce 1990, rozhodně nevěděli, že to budou poslední svobodné a spravedlivé volby v dějinách země, ale přesně to se stalo (a prozatím trvá). Každé volby mohou být poslední, nebo přinejmenším poslední v životě dotyčného hlasujícího. Nacisté zůstali u moci až do roku 1945, kdy prohráli světovou válku. Českoslovenští komunisté se udrželi až do zhroucení systému v roce 1989. Ruská oligarchie, ustavená po volbách v roce 1990, funguje dodnes a provozuje zahraniční politiku, jejímž cílem je podlomit demokracii v jiných zemích." 

 Timothy Snyder, Tyranie, 2017

Martin Moravec