Zvláštní večer v Praze

06.03.2020

Eliška Kosmáková                                                                  

Přeložila: Martina Hátriková

  Jednoho večera se procházela ulicemi se svým psem. Byla právě na cestě do Zoo, kde se měla sejít s kamarády. Byla to příjemná podzimní vycházka. Okolo krku měla omotanou šálu, která ji chránila před studeným říjnovým větrem. Musela se zastavit a čekat na svého psa, ten se totiž posadil na chodník a odmítal se pohnout. Ona ale byla natolik ponořená do své hudby, že si toho ani nevšimla. Poslouchala Michelle od Beatles. "Miluju tě, miluju tě, milujuuuu tě..." Proč na něj nemohla prostě zapomenout? Udělal tolik špatných věcí, ale ona ho i přesto stále milovala. Bylo na něm něco, co ji stále přitahovalo. Najednou si uvědomila, že její pes zmizel, ale z nějakého důvodu nebyla ani trochu smutná.

   Vydala se k bráně do Zoo. "Proč tady nikdo není?" pomyslela si. Žádné autobusy, žádná světla. Slyšela ale zvuky zvířat, a tak se rozhodla vejít dovnitř. Kde ale byli její kamarádi? Copak na ni nepočkali? Nikoho neviděla.

   Prošla branou a šla po cestě dolů k výběhu pro tučňáky. Koukali na ni zpoza skla, což jí přišlo trochu zvláštní. Jeden z jejích přátel tu pracoval, takže měla jednou možnost s nimi strávit nějaký ten čas. "Musí být hrozně hladoví." řekla si, když vtom se otevřela vrata do výběhu a ona spatřila kýbl plný ryb. Vzala ho a začala ryby rozdávat tučňákům, kteří si na nich vesele pochutnávali.

   "Ostatní zvířata musí být také hladová." Začala tedy krmit i ostatní zvířata - gorily, tygry, plameňáky, želvy... Ve spěchu zapomněla zavřít všechna vrata a zvířata rychle utekla ze svých vězení. Když konečně nakrmila slony, rozhlédla se a s překvapením si uvědomila, že je Zoo zcela prázdná. Všechna zvířata utíkala, letěla nebo se plazila do centra Prahy.

   Naskočila do auta a vydala se za zvířaty. Přejela přes Karlův most plný soch a uviděla zvláštní světlo. Co to bylo? Přímo před ní svítila velká světelná koule. Ozářila celý most a začala se valit po městě. A tak ji následovala. Minula Národní divadlo a muzeum na Václavském náměstí, až se dostala na Staroměstské náměstí, kde najednou zaslechla hlasitý výkřik. Přímo pod Orlojem zrovna jeden tygr útočil na člověka! Vypnula motor auta a rozběhla se muži na pomoc. Když se na něj ale zblízka podívala, došlo jí, že to byl její přítel Petr! Zrychlila a těsně před tím, než se k němu dostala, ji něco odstrčilo.

   "Honem vstávej, přijdeš pozdě do školy!" Slyšela křik své mámy a otočila se v posteli. "Neuvěříš, co se mi zdálo," pověděla jí, "to musím říct Petrovi."

   Když vycházela z domu, všimla si novin, které ležely na tátově židli.

   Titulek na nich psal: Policie v Praze chytá tygra na útěku..


Otázky:

DISKUZE: Jaký nejšílenější sen se vám zdál?

KREATIVITA: Proč se nám zdají sny?

ROZBOR: Co si myslíte o zakončení tohoto příběhu? Jak byste ho zakončili vy?